Photoshop-vrstvy a k čemu jsou nám dobré
Kapitola 4. Prolnutí - barvičky
Zde opět dochází k interakci vrstev mezi sebou, ale abychom pochopili jaká interakce se odehrává, tak si musíme ještě vysvětlit další možný popis barev. Známe už RGB, CMYK a možná LAB. Existuje ale ještě jedno možné vyjádření a to HSB, nebo-li Hue = odstín (0° až 360° barva), Saturation = saturace-sytost barvy (0% = šedá až 100% = čistá barva), Brightness = jas (0% = černá - 100% = jasná barva). Teď nevím jestli někomu nezamotám myšlení. Pokud je S = 0% jsou všechny 3 základní barvy (RGB) zastoupeny shodně. Budeme-li měnit B, pak 0% bude černá 100% bude bílá, mezi tím budou jen různě šedé a H může být libovolné, proto že jsme pořád ve středu kruhu. Pokud S = 100%, pak se jedná o maximálně saturovanou barvu, tzn. že vždy alespoň jedna z barev RGB musí být nula při libovolné změně H
Tím jsme si trochu osvětlili pojmy (odstín sytost jas) se kterými budeme v následujícím textu pracovat.
Odstín - zachová jas a sytost spodní vrstvy a přidá odstín vrchní prolínané vrstvy. Tak píší odborné publikace.
Z mého zkušebního testování bych řekl, že se mění částečně i sytost barvy. Neboť prolnou-li se dvě 100% syté barvy. Zvítězí na 100% ta vrchní barva, ale už není 100% sytá. A sytosti ubývá tím víc, čím větší je úhlový rozdíl počítaný proti směru hodin. ruč. mezi oběma barvami. Ale abych to nějak vysvětlil na příkladech. Barevný obrázek překryjeme nějakou sytou barvou a nastavíme prolnutí = Odstín. Tak se nám podle této barvy zabarví převážně světlé tóny, tmavé se změní minimálně. Čím bude vrchní vrstva méně syté barvy, tím bude obrázek černobílejší. Při překrytí bílou, šedou, černou, dostaneme pouze černobílý snímek.
Sytost - spojuje jas a odstín spodní vrstvy se sytostí vrchní prolínané vrstvy. Opět cituji odborné publikace.
Takže jsem opět vyzkoušel a moje resumé je: Vrchní prolínaná vrstva ovlivňuje ve výsledku sytost a jas spodní vrstvy a to tak,čím je libovolná barva vrchní vrstvy sytější, tím sytější a jasnější budou barvy spodní vrstvy. Odstín vrchní vrstvy nemá na odstín spodní vrsvy žádný vliv pouze sytost a částečně jas. Opět překrytí bílou, šedou, černou má za následek převod obrázku do černobílé stupnice.
Můžu přiznat, že tyto prolnutí jsem ještě nikdy nepoužil, ale mám docela utkvělou myšlenku, že ono prolnutí sytost půjde např. dobře využít ke tvorbě masek, protože velkým a drastickým zvýšením sytosti si vlastně vždy jeden z kanálů RGB zmenšíme na minimum, takže z takového kanálu bude poměrně jednoduché vytvořit masku. Samozřejmě po vytvoření masky už vrchní prolínanou vrstvu nebudu potřebovat a smažu jí.
Barva - použije odstín a sytost vrchní prolínané vrstvy a zachová hodnoty jasu spodní vrstvy.
Tento typ prolnutí používám, pokud mě někdy napadne kolorovat starší černobílé fotografie z dob filmové éry. Černobílý snímek je spodní (základní vrstva) tuto pak překryji pomocí Vrstva>Nová vrstva výplně>Plná barva, režim: Barva a vyberu si vhodnou barvu, kterou by měl mít kolorovaný objekt. Následně kliknu na ikonu masky vedle čtverečku plná barva (maska bude aktivní) dám Ctrl + I, tím zamaskuji vlastně vše. Posléze stisknu D, abych dostal standardní černo-bílé
popředí -pozadí, vyberu pomocí X bílou, vezmu měkký štětec a začnu vytahovat ty části, které chci mít zbarveny. Pokud přetáhnu nic se neděje, stisknu opět X, tím prohodím bílou za černou a opravím to. Následně pokračuji opět Vrstva>Nová vrstva výplně>Plná barva, režim: Barva a tak až do úplného vybarvení obrázku.
Světlost - je opakem prolnutí barva ponechává informace o jasu vrchní prolínané vrstvy a přejímá odstín a sytost vrstvy pod ní
Také by se dalo použít ke kolorování, jen by základní černobílý obrázek musel být stále nejvyšší vrstva, což je při nejmenším nepohodlné.
Ještě probereme v krátkosti zbývající režimy prolnutí: Rozdíl, Vyloučit, Odečíst a Rozdělit.
Rozdíl - porovnává vrstvy v jednotlivých RGB kanálech, výsledná barva je rozdíl mezi hodnotou základní a prolínané vrstvy a převede ji na absolutní hodnotu, tedy výsledek je vždy kladný nebo nula. Identické hodnoty jsou převedeny do černé. To znamená provedete-li prolnutí rozdíl mezi totožnými vrstvami, dostanete černou. Bude-li vrchní prolínaná vrstva bílá, dostanete negativ. Černá vrchní vrstva neprovede nic.
Vyloučit - je téměř shodný s předchozím, jen dává méně kontrastní výsledky
Odečíst - odečte prolínanou barvu od základní bary, záporné hodnoty převede na nulu - (černou)
Rozdělit - podělí základní barvu prolínanou barvou. Provádí celočíselné dělení. Výsledky menší než 1 jsou nula (černá)
V příští kapitole popíšu podmíněné prolnutí a ukážu, k čemu je to dobré. A jak s ním zacházet.